Česká asociace hasičských důstojníků i v roce 2022 vyhlašuje Den požární bezpečnosti, kterým je každoročně vybraný pátek 13. V letošním roce připadne tento den na pátek 13. května. Dlouhodobým cílem je snaha „zlomit“ pověru o nešťastném pátku třináctého. Hasiči v Pátek 13. tradičně ukazují svou připravenost na mimořádné události, propagují požární ochranu a preventivně působí na veřejnost. Je to den, kdy se veřejnosti otevírají hasičské stanice, a pořádá se řada akcí pro děti.

Každoročně je v rámci Dne požární bezpečnosti řešena konkrétní problematika. V letošním roce se zaměříme na zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, konkrétně na požáry v přírodním prostředí, které pravidelně přibývají s příchodem jara a provázejí nás přes celé léto až do podzimu.

Požáry v přírodě mohou být velmi nebezpečné. Byť můžeme být velmi ostražití a dodržovat všechna základní pravidla, může se i z malého táboráčku či pálení na zahrádkách, loukách či v lese během okamžiku stát rozsáhlý a neřízený požár velkého rozsahu.

Během jarních či letních měsíců lze očekávat vysoké venkovní teploty, které pak v kombinaci s absencí srážek představují reálnou hrozbu. I přes relativně nízké venkovní teploty tento rok hasiči evidovali zvýšený počet přírodních požárů z důvodu sucha již v průběhu prvních měsíců roku. To mělo v některých krajích České republiky za následek vyhlášení období sucha netradičně už v jarním období.

Období sucha vyhlašuje hejtman prostřednictvím nařízení kraje, na základě doporučení místně příslušného hasičského záchranného sboru kraje, a jedná se zpravidla o dobu, kdy se klimatické podmínky vyznačují vysokou teplotou ovzduší, dlouhodobým nedostatkem srážek a s tím související nízkou vlhkostí v půdě a vegetaci, zároveň musí být v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústav „nebezpečí požáru“ nebo „vysoké nebezpečí požáru“, tato výstraha je zveřejněna v rámci systému integrované výstražné služby. Vyhlášení období sucha nemá jasně stanovenou dobu trvání
a platí až do odvolání.

Požáry v přírodním prostředí lze rozdělit dle místa, kde se mohou vyskytnout, např. na požáry travního porostu, požáry lesa, požáry zemědělských plodin, zejména obilnin. Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru v přírodním prostředí patří nedbalost (odhozený nedopalek, nedostatečně uhašené ohniště, zapálení slámy rozžhaveným výfukem zemědělského stroje apod.) nebo technická závada na zemědělské technice.

Velké požáry mnohdy souvisí se žňovými pracemi na polích. Jejich příčinou je jiskra, kterou způsobí kámen nebo jiný cizí předmět, který se dostane do zemědělské techniky, kde dojde ke vzniku jisker, které poté zapálí zralou úrodu. Rovněž obilný prach dokáže vytvořit
se vzduchem velmi výbušnou a snadno zapalitelnou směs. Zemědělskou techniku je potřeba pravidelně kontrolovat, především promazávat třecí plochy, kde by mohlo dojít k nadměrnému zahřívání, což by mohlo mít za následek vznik požáru. Každý stroj by měl mít osazen funkční přenosný hasicí přístroj a lapač jisker.

Při spalování látek přírodního charakteru na hromadách je nutné stanovit a dodržet podmínky požární bezpečnosti, které jsou zpravidla definovány nařízením příslušného kraje, a tuto událost je též nutné hlásit, což lze dvěma způsoby:

1. na webových stránkách každého HZS kraje lze využít pro zadání pálení aplikaci,
2. případně lze pálení nahlásit telefonicky na příslušné krajské operační a informační středisko na známém telefonním čísle 150, příp. 112.

Mějte na paměti, že přestupku na úseku požární ochrany se dopustí fyzická osoba, která vypaluje porosty a každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířat a majetek.

Při rozdělávání ohně v přírodě je nutná maximální obezřetnost. Mezi základní pravidla, která nesmíte opomenout je ohraničení ohniště nehořlavým materiálem (např. kameny) a dostatek vody na dostatečné prolití ohniště před odchodem domů. Pokud si chcete vyrobit vlastní bezpečné ohniště, je ideální vyhloubit např. rýčem do země díru, na odkrytý terén nasypat štěrkovou vrstvu, kterou kolem zasypete pískem, do kterého budete následně ukládat kameny, cihly nebo třeba dlažební kostky. Ohniště nesmí být blízko objektů, věcí ze dřeva, květin ani keřů, které by mohl poškodit žár. Pro případ odlétajících jisker se doporučuje také vytrhat trávu kolem ohniště a ideálně okolí vysypat pískem či kamínky.

Škody způsobené těmito požáry jsou bohužel nemalých částek. Ohniště nenechávejte nikdy bez dozoru a v případě, že se Vám oheň vymkne z rukou, ihned volejte hasiče. Včasným zásahem hasičských jednotek je šance uchránit hodnoty několikanásobně vyšší.