Otázky do vědomostní soutěže „DOMA BEZPEČNĚ“:

1) Jaké jsou nebezpečné vlastnosti zemního plynu?

 a) Vysoce hořlavý plyn. Má mírně jedovaté účinky. Za normálních podmínek je ve směsi se vzduchem extrémně výbušný (rozmezí dolní a horní meze výbušnosti je 1 až 99 obj. %).

 b) Extrémně hořlavý plyn. Nemá jedovaté účinky. Ve vysokých koncentracích může způsobit udušení, tím že vytěsní ze vzduchu kyslík. Za normálních podmínek je ve směsi se vzduchem výbušný (rozmezí dolní a horní meze výbušnosti je 5 až 15 obj. %).

 c) Hořlavý plyn. Má vysoce jedovaté účinky. Už v nízkých koncentracích (od 5 obj %) způsobí bezvědomí. Za normálních podmínek je ve směsi se vzduchem vysoce výbušný (rozmezí dolní a horní meze výbušnosti je 15 až 85 obj. %).

2) Jaké jsou nebezpečné vlastnosti oxidu uhelnatého?

 a) Je nehořlavý a toxický.
 b) Je hořlavý a mírně toxický.
 c) Je extrémně hořlavý a toxický.

3) V čem spočívá nebezpečí oxidu uhelnatého?

 a) Je to mírně hnědý plyn, má zápach po zplodinách hoření, bez chuti, lehčí než vzduch. Oxid uhelnatý je značně jedovatý. Jeho jedovatost je způsobena velmi silnou afinitou k hemoglobinu (krevnímu barvivu) s nímž vytváří karboxyhemoglobin, čímž znemožňuje přenos kyslíku z plic do tkání.

 b) Je to bezbarvý plyn, bez zápachu, bez chuti, lehčí než vzduch. Oxid uhelnatý je značně jedovatý. Jeho jedovatost je způsobena silnou afinitou k leukocytům (bílým krvinkám), s nimiž vytváří karboxyleukocytin, čímž znemožňuje přenos oxidu uhličitého z tkání do plic.

 c) Je to bezbarvý plyn, bez zápachu, bez chuti, lehčí než vzduch. Oxid uhelnatý je značně jedovatý. Jeho jedovatost je způsobena silnou afinitou k hemoglobinu (krevnímu barvivu), s nímž vytváří karboxyhemoglobin, čímž znemožňuje přenos kyslíku z plic do tkání.

4. Jaká je hlavní a nejčastější příčina úmrtí osob při požárech?

 a) Šok způsobený vyděšením.
 b) Otrava zplodinami hoření.
 c) Popálení.

5. Do jakých prostor není vhodné instalovat opticko-kouřový hlásič požáru?

 a) Do prostor s nízkou teplotou a přítomností radioaktivních látek.
 b) Do prostor s vysokou prašností a vlhkostí.
 c) Do prostor s přítomností těkavých látek.

6. Jak často by měla být provedena kontrola provozuschopnosti detektorů plynů?

 a) Alespoň 1x za 3 roky, pokud návod výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace nestanoví lhůty kratší

 b) Alespoň 1x za 2 roky, pokud návod výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace nestanoví lhůty kratší.

 c) Alespoň 1x za rok, pokud návod výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace nestanoví lhůty kratší.

7. Jaké umístění autonomního detektoru zemního plynu je zpravidla doporučováno?

 a) Na stěně u stropu ve vzdálenosti 1,5 až 4 m od spotřebiče paliva.
 b) Na stropě uprostřed místnosti 1,5 až 4 m od spotřebiče paliva.
 c) Na stěně u podlahy ve vzdálenosti 1,5 až 4 m od spotřebiče paliva.

8. Jaké je ideální umístění hlásiče požáru?

 a) Na stropě, současně minimálně 0,1 m od svítidla a maximálně 1,5 m od rohu místnosti.
 b) Na stropě uprostřed místnosti.
 c) Na stropě a současně maximálně 1,5 m od spotřebiče paliva.

9. Která varianta umístění hlásičů požáru v rodinném domě a bytě je podle současných právních předpisů považována za minimální?

 a).

 b)

 c)

10. Jak se správně zachovat při úniku plynu?

 a) Jednat co nejrychleji, okamžitě vzít pojistné smlouvy a opustit byt nebo dům, přitom oznámit únik na pohotovostní linku plynáren 1239.

 b) Jednat bleskově, neuzavírat přívod plynu, větrat, ihned začít vyhledávat místo úniku pomocí štětce a mýdlového roztoku, výsledek hledání místa úniku neprodleně oznámit na linku 158 a na pohotovostní linku plynáren 1239.

 c) Jednat v klidu, uzavřít přívod plynu, větrat, oznámit únik na linku 150 nebo 112, nepoužívat otevřený oheň ani jiné možné iniciátory výbuchu.

Vyplňte registrační údaje:

Souhlasím s pravidly VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽE „DOMA BEZPEČNĚ“.